(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-1793953-7', 'auto'); ga('send', 'pageview');

15. 5. 2013

Strana zelených vítá, že zastupitelstvo první městské části v úterý schválilo „Zprávu o krocích k zachování provozu pobočky Městské knihovny Hradčany na Pohořelci“ předloženou radním Pavolem Škrakorem (ČSSD), zodpovědným za kulturu. Ze zprávy totiž vyplývá, že městská část uzavře dohodu s Městskou knihovnou Praha. Provoz pobočky knihovny na Pohořelci by tak měl být od 1. září obnoven v původních prostorách.

 Tomuto kroku předcházely protesty místních
obyvatel i opozičních zastupitelů, které reagovaly na dřívější rozhodnutí
městské části Praha 1 a Městské knihovny Praha pobočku zrušit.

V rozpočtu městské části Praha 1 na rok
2013 byla totiž položka „Provoz pobočky městské knihovny Hradčany“ bez varování
a v zásadě skrytě snížena z částky 600 tisíc korun na nulu. Následně
Městská knihovna rozhodla, že bez této dotace pobočku uzavře.

Na dubnovém zasedání zastupitelstva
předložily zastupitelky Michaela Valentová (zvolená za Stranu zelených) a
Kateřina Klasnová (VV) návrh na změnu rozpočtu, která by dotaci městské části
zachovala a knihovnu zachránila. Zastupitelstvo však jejich návrh řádně
neprojednalo.

„Ačkoli to může působit, že tlak veřejnosti
a opozičních zastupitelů byl úspěšný, Strana zelených v Praze 1 bude i nadále
bedlivě sledovat, zda vedení městské části své sliby naplní. Stále není
vyhráno, ale ukazuje se, že zájem obyvatel může chybná rozhodnutí radnice,
která je vůči svým občanů spíše macešská, občas i pozitivně ovlivnit,“ říká
předsedkyně zelených v Praze 1 PhDr. Kateřina Jacques.

 

Knihovna na Pohořelci má dlouholetou tradici
– byla založena už v roce 1905 a sloužila nejen jako centrum vzdělání a
osvěty, ale i jako přirozené místo setkávání místních občanů. Knihovna
fungovala po desetiletí výborně, byla digitalizovaná, vybavena počítači,
internetovým spojením,  nebyla jenom místem na půjčováni knih a čtení
časopisů, ale též se zde byly výstavy umělců, dětí i seniorů.

 

Každou středu se v knihovně konaly osvětové či
cestovatelské přednášky a koncert. Knihovna byla  dostupná i pro seniory a
děti, pro něž jsou jiné pobočky příliš vzdálené. Z knihovny se postupně stalo
jedno z mála zařízení občanské vybavenosti, které na Hradčanech zbylo –
mimo například prodejny Žabky se většina služeb totiž orientuje pouze na
turisty.

Mgr. Filip Pospíšil,
Ph.D.

Michaela Valentová

PhDr. Kateřina Jacques