(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-1793953-7', 'auto'); ga('send', 'pageview');

5. 2. 2019

Interpelace Jany Titlbachové na zastupitelstvu 29/01/2019.

Na Újezdě č. 26 se nachází  v suterénu  domu krásná společenská místnost, za totality nesoucí jméno VIA (Výstavní inženýrské ateliéry) , poté agitační středisko,  nyní podle nápisu nad vchodem Společenská místnost.  Někteří obyvatelé  Malé Strany si ještě pamatují  její zlaté časy, kdy sloužila všem i když byla omšelá.  Za mého dětství jsme tam chodily na promítání filmů, konaly se tam i školní besídky. Před povodněmi v roce 2001 sloužila VIA  ke schůzím politických stran, občanských sdružení  a každého, kdo potřeboval na levém břehu Vltavy schůzovat. Ve vchodu z ulice byl také dlouhé roky obchůdek, který dostal výpověď kvůli rekonstrukci. Sloužila i jako volební místnost. Po povodních v roce 2001 byla nákladně zrekonstruována  a v rámci rekonstrukce tam byla pořízena drahá technika, která měla sloužit pro účely setkávání  občanů Prahy 1. Po popovodňové rekonstrukci  občas  sloužila ke školením pracovníků  Městské části, výjimečně se tam konala  i jednání zastupitelstva ,např. k rozpočtu.  

Občanům ale  přestala po rekonstrukci  sloužit úplně. Argumenty k nezapůjčení zněly:

  • je určena pouze pro politické strany,  zkusili jsme tedy o ni zažádat  pro schůze Strany zelených – nebylo to možné.Prý pro politické strany jsou určeny místnosti v Revoluční ulici, ty byly ovšem pro zájemce z levého břehu Vltavy z ruky a byly dost vytížené. 
  • je určena pouze pro schůze Občanských sdružení. Poprvé a naposledy nám místnost byla zapůjčena k přednášce našeho spolku někdy před rokem 2015.  Při té příležitosti jsme zjistili, že drahá technika co tam ležela roky bez užitku,nebyla užitečná ani nám a museli jsme si přinést svoji.  Zásadní  problém ovšem nastal až s následným  zapůjčením místností Nadačnímu fondu Dar sluchu .

Začala jsem se o VIU začátkem roku 2015 intenzivně zajímat, protože v té době bylo znemožněno využívat i další prostory v P1 (Revoluční, Ve Smečkách)k tomuto účelu roky sloužící. Zjistila jsem, že VIA byla Nadačnímu fondu smluvně zapůjčena : „ za účelem provozu centra pro podporu sluchu a začlenění osob se závažným postižením sluchu do slyšící společnosti, podporu ohluchlých jedinců a uživatelů kochleárního implantátu, podporu vzdělávání a osvěty v oblasti sluchového postižení, přednáškové činnosti atp“.

Na papíře vypadá činnost Nadace  prospěšně, ale protože plakáty nalepené ve výkladcích poukazovali na činnost jinou, nechala jsem si vypracovat rešerši o činnosti Nadačního fondu od  Mgr. Mariany Koucké,  odbornice, která v této oblasti pracovala. Její závěr zněl:

Nadační fond Dar sluchu se nám nejeví jako transparentní organizace. Nadační fond, dle našeho názoru, vznikl jako účelově zakládaná společnost, která měla sídlo na adrese jedné ze zakladatelek a podle obsahu jejich vlastních www stránek není jasné, které všechny aktivity provozují, zda jsou členové existujících sdružení na podporu neslyšících lidí a na základě jakých darů a sponzorů svou činnost provozují nebo budou chtít provozovat. Chceme upozornit i na fakt, že na www.justice.cz není zveřejněný zákonem povinný rozsah dokumentů, které nadace a nadační fondy musí zveřejňovat a to zejména výroční zpráva a účetní závěrka za dobu fungování Nadačního fondu (zveřejnění účetní závěrky za rok 2012 považujeme za nedostačující) atd. Celkově na mne nadační fond Dar sluchu působí jako promo firmy poskytující kochleární implantáty“.

Na základě  toho  jsme požádali  s několika sousedy, kteří si pamatovali fungování zasedačky před povodní, o revokaci usnesení Rady MČ P1č. UR15_0344, ze dne 24.3.2015., protože neslyšící mají v pronájmu  nebytový prosto v Rybné ulici, sice ne tak veliký a zařízený, ale fakticky ho užívají.

Když jsme zjistili,  že naše snaha o vrácení zasedačky občanům P1 je marná, protože byla prý zaměřena proti neslyšícím, tak jsme o navrácení přestali usilovat, protože proti argumentům tohoto typu se nedá argumentovat.

V létě minulého roku jsem si ale všimla, že ustal i minimální pohyb, který v zasedačce býval, plakátky propagující  kochleární implantáty z výkladců zmizely a  během prosince 2018 se objevily ve výkladci veliké červené plakáty s názvem VÝSTAVA.  Mimo slova VÝSTAVA  je na nich  především logo EU a oznámení že výstava je pořádána za podpory EU  a telefonní číslo.  Otevírací doba zveřejněna není.  Smlouva je stále na  Nadaci dar sluchu a je platná  do 10.7. 2020.  Je v ní i zmíněna možnost 1x v měsíci umožnit i občanům Prahy 1 místnost za určitých podmínek využít.  O této možnosti ale nebyli nikdy občané P1 informováni  v tisku  Prahy 1 a webových stránkách P1.  Vypůjčitel  hradí platby za služby, ale nikoliv příspěvek do Fondu oprav SVJ, takže ten jde zřejmě stále na vrub  MČ P1.

Bylo by přínosné, kdyby  naši  nově zvolení komunální politici měli na mysli jednoduchá řešení sloužící jejich voličům – občanům, nemusí to být nic převratného,  stačilo by vrátit  občanům  nejen  podzemní zasedačku na Malé Straně, ale i ty ostatní. Možná i jejich strany nebo uskupení by zasedačky využívali, stejně jako společenství vlastníků jednotek z Prahy 1, jejichž členové se doposud schází v hospodách, školách a nebo prádelnách . Možná by nebylo na škodu v nich občas a to  nejen předvolbami  uspořádat setkání s občany,aby ti  viděli „na živo“ tváře těch,které si  zvolili.