Malou Stranu čeká od konce ledna rozsáhlá výměna tramvajových kolejí. Vedení radnice se ale rozhodlo hodit své občany a zejména pak většinu, která lokalitou cestuje, přes palubu: nechá totiž dál po Smetanově nábřeží jezdit tranzitní autodopravu, takže je pravděpodobné, že zde bude docházet ke kolapsu městské hromadné dopravy.
Jak uvádí Dopravní podnik hl. m. Prahy v tiskové zprávě, „od soboty 28. ledna 2023 od brzkých ranních hodin do konce března bude měnit nejopotřebenější dožívající kolejnice a kolejové oblouky v celkové délce bezmála čtyři kilometry“. Přestože akce přinese nutné změny v dopravě, radnice bohužel zároveň o takto rozsáhlé a dlouhotrvající akci začíná oficiálně informovat až v polovině ledna, necelé dva týdny před jejím začátkem.
Důsledkem rozhodnutí ponechat možnost komukoliv použít průjezd kolem Karlova mostu jako tranzitní komunikaci je zejména rozetnutí páteřní dvaadvacítky na dvě linky – linka 22 bude z Újezda pokračovat směrem na Anděl, ze severní strany ale bude mít linka číslo 32 a z Klárova si udělá kolečko přes Čechův most a Palachovo náměstí zpět na Klárov. To znamená značné komplikace pro obyvatele ze severovýchodní čísti Hradčan, ale ostatně také například podstatnou část Břevnova. Informace o dalších linkách naleznete na webu Dopravního podniku.
Co Praha 1 zajistila? Skoro nic
Jediné dopravní opatření, které centrum kromě uzavírek Malé Strany ve čtyřech etapách oprav čeká, je obrácení jednosměrnosti Jungmannovy ulice mezi Jungmannovým náměstím a Charvátovou ulicí, aby automobily z oblasti Národní třídy mohly odjíždět také směrem na Karlovo náměstí. Dále radnice chystá roznos sedmi tisíc letáků.
Při tom všem starostka Terezie Radoměřská v médiích prohlašuje, že očekává, že to bude „skutečně vražedné“:
Ptáte se, zda má radnice připravené nějaké záložní řešení, až ke kolapsu dojde? Zda už probíhá mohutná mediální kampaň, kterou by se centrální městská část snažila přesvědčit řidiče, aby zanechali své auto pro cestu do centra doma, nebo pro cestu skrz centrum zvolili přirozené objízdné trasy?
Raději se neptejte.
Kde a proč hrozí kolaps MHD?
Naposledy se na Malé Straně podobná situace odehrála na přelomu ledna a února 2018. Od té doby víme, že podstatnou měrou rostou intenzity individuální automobilové dopravy zejména na dvou mostech a křižovatkách na pravém břehu Vltavy – podle měření Technické zprávy komunikací z té doby na mostě Legií přibyly dva tisíce automobilů denně, na Mánesově mostě to byl nárůst o tři tisíce. Co to nyní udělá s projíždějícími tramvajemi, je nasnadě: řidiči, ignorující na konci mostu Legií přikázaný směr rovně a vpravo, zablokují jejich průjezd, na Mánesově mostě potom podle předchozích zkušeností zablokují průjezd tramvají už v jeho polovině. Řidiči, odbočující na křižovatce s Křižovnickou ulicí vlevo, se totiž začnou bez ohledu na předpisy řadit na koleje, protože pravé odbočení směrem na Smetanovo nábřeží, po němž projíždí v každém směru kolem deseti tisíc vozidel denně, bude stát.
Přitom se i teď, na poslední chvíli, nabízí celá plejáda dílčích opatření. Namátkou: fyzické oddělení tramvajového pásu od vozovky již na Mánesově mostě a umístění dočasného značení s upozorněním zákazu jízdy po kolejích, umístění kamerového systému kontrolujícího zákaz odbočení z mostu Legií vlevo, uzavření výjezdu z lokality Staroměstského a Mariánského náměstí Kaprovou ulicí aj.
Promarněná příležitost
Zejména se však jedná o promarněnou příležitost uzavřít spolu s Malou Stranou Smetanovo nábřeží pro tranzitní autodopravu, jak nám bylo slibováno již při stavbě tunelového komplexu Blanka. Sebrat odvahu, a jako v jiných západních městech uskutečnit uzavírku v první fázi jako zkoušku, doprovázenou pečlivým monitoringem a jejím následným exaktním vyhodnocením. A poté nechat občany, aby sami – například v referendu – rozhodli, zda je pro ně nový stav vyhovující.
V této věci ostatně existuje dřívější shoda v podobě přijatého usnesení zastupitelstva naší městské části, požadující „prosazovat v jednání s Radou hlavního města Prahy vymístění tranzitní automobilové dopravy z Malé Strany a Starého Města do tunelového komplexu Blanka, v co nejkratší možné době po jeho otevření“:
Cena tunelového komplexu Blanka se vyšplhala na 42 miliard korun. Měl přinést zásadní zklidnění pražského centra, jenže nečinností některých politiků a kvůli zbabělosti jiných se nic takového dodnes nestalo. Tento nekonečný příběh bohužel tedy ani v tomto roce nejspíš neskončí a i nadále zůstaneme lapeni ve spárech ažbudeokruhistického fatalismu.