Ačkoliv pan primátor před časem do médií tvrdil, že „predikce počtu dětí v Praze je věc, která je téměř nepredikovatelná“, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy vydal zajímavou publikaci Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti 2023–2050 (ke stažení zde / přímý odkaz na PDF). Co z dokumentu plyne pro naše centrum?
Podle populační prognózy by se počet obyvatel Prahy měl do roku 2050 zvýšit téměř o 300 tis. na 1,66 mil. obyvatel. V celé pražská metropolitní oblasti, která zahrnuje i další oblasti v zázemí Prahy, by se měl zvýšit počet obvyvatel na 2,45 mil. (21% přírůstek).
To bude mít bude mít zásadní důsledky i pro život v centru. Praha 1 by tak měla už dnes začít uvažovat nad tím, jak si dokáže poradit s dalším nárůstem počtu návštěvníků, zájemců o školská zařízení či se souvisejícím nárůstem dopravy.
Prognóza ani v jedné z variant však nepočítá s růstem počtu obyvatel Prahy 1 – ta zůstává stále na svém.
Přitom ještě v roce 1991 zde bylo hlášeno o více než 12 tisíc obyvatel víc. To samo o sobě vypovídá, že je v centru něco fundamentálně špatně. Praha 1 bude čelit stále většímu tlaku zvenčí, a to i s rostoucím množstvím turistů. To bude mít zásadní dopady na místní politiku, která je už dnes v koncích. Zajímavý příspěvek k tématu nedávno sepsal zastupitel Pavel Marc.
Z pohledu kapacit školských zařízení by Praha 1 neměla zaznamenávat ještě dlouho žádné potíže – až prognózy pro rok 2050 ukazují nedostatečnost kapacit mateřských škol.
To se dá naštěstí poměrně snadno vyřešit, protože máme spoustu času.
Ve srovnání se zbytkem Prahy centrum naštěstí nemá a nejspíš nebude mít problémy ani s dostupností zdravotní péče. To platí i pro školní zařízení.
Pokud by ale došlo nějakým zázrakem místní politiky k zabydlení Prahy 1, např. mladými rodinami s dětmi, mohl by nastat kritický nedostatek dětských lékařů. Zároveň je třeba brát v potaz, že se místní obyvatelé o zařízení na svém území možná častěji musí dělit s ostatními Pražany.
Praha 1 je kulturní velmoc. Má dostatek knihoven, koncentruje na svém území množství kulturně-komunitní centra. Levý břeh má tradičně dostatek parků, které velmi chybí na břehu pravém. Oba břehy mají relativně dostatečný počet dětských hřišť. Horší je to ale s počtem veřejných hřišť (pro starší i dospělé), která již dnes na pravém břehu Vltavy chybí tři až čtyři.
Chybějící možnosti venkovního vyžití pociťujeme už dnes. Venkovní workouty, skatepark, plácek se sítí – taková místa zároveň tmelí místní komunity, takže hurá do toho už teď.
V publikaci ale najde mnohem více zajímavých dat, přeci jenom má skoro 400 stran.