Diskuse o uzavření centra Prahy pro tranzitní dopravu jsou tu s námi už několik desetiletí. V posledních letech jim dominovala představa, že postačí zpoplatnit průjezd Křižovnickým náměstím a Malou Stranou pro všechny kromě dopravní obsluhy. Nakonec i zastupitelstvo v Praze 1 se v tomto volebním období usneslo, že preferuje tento přístup. Ten však posléze narazil na ministerský nesouhlas, proto je teď na místě začít mluvit o tom, zda by dlouhodobému rozvoji centrální městské části nepomohl jiný typ dopravního opatření. Protože redukce celkové dopravní zátěže, kterou tvoří rovněž cílová doprava, se dá dosahovat efektivnějším způsobem.
Možná dozrál čas k tomu rozvinout poctivou debatu o tom, co by přineslo vytvoření rozsáhlejší zóny s dopravním omezením. Taková řešení v Evropě už dobře znají a Češi a Češky se s nimi asi nejčastěji mohou setkat na cestách po italských městech. Zde je řeč doslova o tzv. zóně s dopravním omezením (Zona a Traffico Limitato, zkráceně ZTL).
Až bude okruh? Ne, díky
Co je pro společenskou debatu o dopravě v Praze většinou typické, je její polarizace: Zatímco jedni by rádi centrum méně zatížené automobilovou dopravou, aby se většina, která cestuje MHD nebo chodí pěšky, mohla nadechnout čistšího vzduchu a pohybovat se bezpečněji, druzí považují i samotný průjezd aut okolo Karlova mostu za neodvratitelnou nutnost.
Motonormativní předpoklad, že dominance automobilové dopravy v našich ulicích nemá negativní dopady na kvalitu veřejného prostoru a místního života, se naštěstí stává stále méně udržitelným. Podobně dogma tzv. ažbudeokruhismu, tedy spásy centra v podobě dostavby silničního a dálničního okruhu, dnes zastává málokdo.
Pojďme se tedy nyní bavit o tom, co by centru Prahy přineslo zavedení dobře promyšlené ZTL. Přestože máme v hlavním městě technologické rezervy, italské ZTL ukazují, jak lze efektivně omezit nadměrnou automobilovou dopravu v historických centrech. Na základě vlastních zkušeností z Florencie, kam jsem v minulosti opakovaně pracovně jezdil, přináším přehled, jak vlastně ZTL funguje a proč by mohla být inspirací i pro Prahu.
Co je ZTL a jak funguje v praxi?
ZTL (Zona a Traffico Limitato) je systém, který využívá kamerový dohled a telematické brány k omezení vjezdu do vymezených částí města. Každé vozidlo, které do ZTL vjede, je automaticky zaznamenáno kamerami, které přečtou jeho registrační značku. Pokud vozidlo nemá oprávnění nebo si ho v tříhodinovém časovém okně neobstará, systém mu za vjezd vystaví pokutu – a to bez ohledu na to, zda jde o návštěvníka či neopatrného řidiče.
Systém je obvykle časově i sezónně proměnlivý a přizpůsobuje se potřebám města.
Zkušenosti z Florencie: Když systém funguje, lidé ho respektují
Florencie ZTL používá již mnoho let. A i když je Itálie známá svou láskou k motorům, právě zde dokázali vytvořit systém, který chrání historické centrum před zahlcením dopravou.
Některé části zóny jsou aktivní pouze ve všední dny dopoledne a odpoledne, v sobotu dopoledne a v letním období dokonce i během vybraných večerních hodin (viz níže). Zóna je obvykle jasně označena světelnými tabulemi s nápisem „ZTL attiva“ nebo „ZTL non attiva“, základní dopravní režim ale definuje zónové značení se zákazem vjezdu. Pokud je systém aktivní, mohou do zóny vjet pouze vozidla s oprávněním – například rezidenti, dodávky s výjimkami zásobující obchody, vozidla městských služeb či záchranné složky.
Výjimky pro návštěvníky jsou řešeny několika způsoby. Hotely a smluvní garáže (případně ještě malé autodílny, které se z historických důvodů drží i v historickém centru) mají přístup do městského systému a mohou do něj vložit registrační značku hosta. Pokud se tak nestane – například kvůli zapomenutému nahlášení na recepci – hrozí majiteli vozidla bez oprávnění vysoká pokuta, která dorazí i v případě, že šlo o zahraniční vozidlo. Italský systém pak dokáže pokutu vymáhat i prostřednictvím mezinárodní spolupráce a bankovních kanálů.
Délka pobytu v ZTL není omezena, Florencie nemá systém výstupní kontroly. Kdo tu zažil například přívalový déšť, chápe, jaké problémy by výstupní kontroly znamenaly.
V roce 2022 byla průměrná míra respektování pravidel ZTL 84,5 % – tedy většina řidičů se pravidlům podřizuje. Městská policie v hlavním toskánském městě řeší každý týden kolem 5 000 neoprávněných průjezdů napříč celým městem, z nichž se v polovině případů podaří vymoci pokutu okamžitě. Pro cizince je systém navržen tak, aby byla pokuta vystavována ihned a platba probíhala prostřednictvím zmocněnce. Pokud není pokuta zaplacena, je možné ji vymáhat i v zahraničí, a to díky spolupráci s mezinárodními subjekty. Sankce jsou předepsány na pět let, a zahraniční rezidenti musí být o udělení pokuty informováni do 365 dnů.
Florentská ZTL je postavená na pěti sektorech (A, B, O, F, G), které mají různá pravidla, viz výňatek platný v roce 2024:
- Sektory A, B, O: ZTL aktivní ve všední dny od 7:30 do 20:00, v sobotu od 7:30 do 16:00.
- Letní režim: Od dubna do října je ZTL aktivní i ve večerních hodinách (23:00–3:00) ve čtvrtek, pátek a sobotu.
- 24hodinové brány: Některé brány slouží pouze pro veřejnou dopravu nebo záchranné služby.
Pro obyvatele žijící uvnitř ZTL existuje systém osobních oprávnění k parkování. Každá domácnost může mít pouze jedno oprávnění, které umožňuje parkování na ulici, přičemž k jednomu oprávnění mohou být přiřazena maximálně tři vozidla. V době aktivní ZTL (pondělí–pátek 7:30–20:00, sobota 7:30–16:00) však může do zóny vjet pouze jedno vozidlo z domácnosti. Obyvatelé platí za toto oprávnění poplatek, který pokrývá správu systému a údržbu.
Dopravní obsluha a veřejné instituce: Jak systém nezpomaluje město
Pokud obyvatelé žijící uvnitř ZTL potřebují například instalatéra, elektrikáře nebo mají rodinnou návštěvu, mohou získat denní povolení. Cena za jeden vjezd je 5 euro, za vjezd a parkování pak 15 euro. Maximální počet těchto povolení je omezen na 10 za měsíc a 60 za rok pro jedno vozidlo. Povolení lze zakoupit online a platí buď od okamžiku nákupu do půlnoci daného dne, nebo po celý vybraný den, pokud je zakoupeno den předem.
Pro podnikatele a veřejné instituce existují další kategorie povolení. Údržbáři, elektrikáři či instalatéři mohou získat roční oprávnění s platbou 1 euro za každé tři hodiny vjezdu. Provozovatelé síťových služeb (elektřina, plyn, voda, telefon) platí roční paušální poplatek. A pro obchodní činnost v ZTL (kavárny, obchody aj.) jsou k dispozici speciální roční licence.
Parkování v ZTL kontroluje městská policie, která používá kamerové systémy přímo na svých vozidlech. Policejní vozidla pořizují dvě fotografie současně – jednu s registrační značkou a druhou s prostorem pro cestující. Tyto snímky jsou okamžitě zpracovány v systému, který policistům umožňuje během několika sekund zkontrolovat, zda má vozidlo oprávnění k parkování. Pokud ne, je okamžitě vystavena pokuta.
Zásobování má zároveň ve Florencii pevně stanovená časová okna. Většina dodávek smí vjet do ZTL pouze do 9:00 ráno, což umožňuje plynulý provoz centra během dne. Výjimkou jsou poštovní služby a kurýři, kteří mohou vjíždět bez časového omezení, stejně jako vozidla magistrátu, policie a záchranných složek.
Pro veřejné instituce a organizace, které sídlí uvnitř ZTL, existuje whitelist – seznam vozidel s oprávněním k trvalému vjezdu. Kromě zmíněných složek sem patří i některé další orgány veřejné správy, které si mohou za poplatek pořídit roční povolení. Pro příležitostné vjezdy mohou získat bezplatné povolení v den samotného vjezdu.
Výzvy a slabiny systému: Co se daří a kde jsou mezery?
I když systém ZTL ve Florencii funguje velmi dobře, není bez problémů. Nejčastějším prohřeškem hotelů a garáží je používání systému k nahlášení zaměstnanců či dodavatelů namísto hostů. Garáže také někdy umožňují vjezd vozidlům, která v nich následně neparkují. Aby se těmto případům předešlo, společnost spravující portál provádí namátkové kontroly a případné anomálie (opakující se SPZ, nadměrný počet vjezdů oproti kapacitě) hlásí městské policii k dalšímu prošetření.
Dalším problémem je podvádění při získávání oprávnění k parkování. Ačkoliv jsou pravidla poměrně přísná – oprávnění dostávají pouze ti, kteří mají trvalé bydliště ve Florencii a dojíždějí za prací ze vzdálenosti přes 40 km. Florentský magistrát zaznamenal i případy falešného trvalého bydliště, prý jde ale o výjimečné případy.
Technicky je systém velmi spolehlivý. Kamerové brány dokážou přečíst registrační značky s přesností až 95 %, přičemž nejasné snímky jsou odesílány k ruční kontrole operátorům. Pokud se řidič domnívá, že byl pokutován omylem (např. kvůli špatně přečtené SPZ), může se odvolat a nahlédnout do fotografií, na jejichž základě byla pokuta udělena.
Proč by Praha mohla ZTL potřebovat?
Florencie není jediným městem, kde ZTL funguje. Podobné systémy nenajdeme jen v italských městech, jako je Milano, Boloňa, Neapol nebo Bolzano, stejnou cestou se ale chystá vydat i Vídeň. Všechny je spojuje jedno: Systém se dá dlouhodobě ladit podle potřeb města a dokáže reagovat na změny, jako jsou sezónní výkyvy v návštěvnosti či nová dopravní pravidla.
Pro Prahu 1 by ZTL mohla znamenat zásadní zlepšení kvality života v centru. Místo nekonečných diskusí o tom, zda nechat projíždět 10 milionů aut ročně po obou stranách Karlova mostu, by systém umožnil omezení tranzitní dopravy, snížení emisí a vytvoření bezpečnějšího prostoru pro další využití. Zároveň by byl respektován pohyb rezidentů, zásobování a veřejných služeb.
Zda je technologicky a legislativně Praha na implementaci ZTL do svého centra připravená, není zatím uspokojivě probádáno. Kamery a systémy evidence nicméně nepředstavují zásadní problém – chybí zejména politická vůle a odvaha k tomu chtít vůbec takový systém zavést. Stejně jako ve Florencii by se mohlo začít s omezenou zónou, sledovat dopady a systém dolaďovat.
Závěr: ZTL není proti autům, ale pro lepší život v centru
Zóny s dopravním omezením nejsou dnes nějakým výstřelkem. Jsou to ověřené nástroje, které už řadu let pomáhají evropským městům chránit jejich historická centra před zahlcením automobilovou dopravou. A přestože systém ve Florencii není dokonalý, ukazuje, že lidé jsou schopni se pravidlům přizpůsobit, pokud jsou pravidla jasná, spravedlivá a dobře komunikovaná.
Pro Prahu 1 by ZTL mohla být prvním krokem k tomu, aby se centrum stalo místem, kde se dobře žije i podniká, nikoliv jen místem, kterým se projíždí a kde se nedá dýchat a bezpečně se pohybovat pěšky. Není na co čekat. Technologie a know-how již máme. Zbývá jen odvaha chtít systém zavést – a pak jej doladit podle potřeb města a jeho obyvatel.
Ve skutečnosti totiž je totiž debata polarizovaná uměle. Nejsou tu dva stejně velké tábory. Přívětivější centrum města si přeje většina – ať už jsou to místní, nebo návštěvníci.