Podle mezinárodního průzkumu společnosti Cyclomedia 40 % obyvatel Prahy zažívá pocit nebezpečí v souvislosti s místní dopravou. Naopak zcela bezpečně se cítí jen sedm procent lidí. Česká metropole skončila v otázkách dopravní bezpečnosti mezi nejhoršími, když obsadila otřesné 27. místo ze 32.
Zatímco na prvních místech žebříčku se objevila města Talinn, Zaragoza nebo Helsinki, Praha je na tom z pohledu jejích obyvatel asi jako Paříž, Amsterdam nebo Milano. To není špatná společnost, chce se říct, nicméně je třeba vnímat skutečnost, že při podobných hodnoceních lidé z různých zemí a oblastí vychází z jiného kontextu a prostředí. Nároky a potřeby obyvatel Amsterdamu tedy mohou být (a jsou!) značně odlišné než nároky obyvatel Prahy. Co pro nás může být ještě po dekádu nedosažitelný vzor, to Holanďané mohou vnímat jako vážný nedostatek.
Co zůstává, je pocit nebezpečí, který zažívají Pražané při pohybu po městě.
Jak ve článku na webu ČT24 uvádí pražský koordinátor organizace BESIP Oldřich Kassl, jedním z hlavních problémů Prahy je vysoká míra automobilizace – oproti Vídni nebo Berlínu až dvojnásobná.
Zkušenost ale zároveň ukazuje, že dopravní bezpečnost je něco, co v hlavním městě nestojí příliš za zmínku, a je více předmětem různých strategických dokumentů a proklamací než praxe. Stále přetrvává typicky český přístup, a sice přenášení zodpovědnosti na slabší a zranitelnější účastníky provozu, nejčastěji na chodce, děti a cyklisty.
Takže zatímco samotný BESIP na svých stránkách prezentuje zásady celosvětově stále rozšířenějšího přístupu tzv. vize nula (vision zero), jako například že „chyby nesmějí být trestány smrtí“ nebo že „největší odpovědnost spočívá na návrhářích dopravního systému“, jakmile dojde na plánování rekonstrukcí, rozhodnutí všemožných dopravních komisí a dopravních expertů, vše je rázem jinak: Nevadí rozdrobená infrastruktura pro kola, bezpečnost městského designu se moc neřeší, protože důležitější je přeci mytická průjezdnost pro auta, rozpočty na bezpečnější úpravy křižovatek se zkracují, namísto aby rostly, snižování rychlosti nebo zavádění nových rychlostních radarů některé motoristy pomalu žene na barikády.
Jediná vize, která se rýsuje, je vize zmaru.
Pro podrobnější vhled do problematiky dopravní bezpečnosti stojí za přečtení letošní report projektu The Urban Road Safety Index.