Na úterním jednání zastupitelstva zaznělo, že vedení naší radnice vyzvalo školy, aby se vyjádřily k možnosti zavedení tzv. školních ulic před svými budovami. Protože mám však obavu, že by tento „sběr vyjádření“ mohl probíhat tendenčně a myšlenku racionalizace dopravy v bezprostřední blízkosti škol poškozovat tím, že nezprostředkuje dostatečné vysvětlení principů školních ulic a nenastíní jejich výhody, dovolím si představit vizi optimálního řešení dopravy v ulicích u čtyř školních budov: Vojtěšská, Uhelný trh, Dušní a Klimentská.
O školních ulicích v centru Prahy jsem psal již téměř před dvěma lety a měl jsem k tomu pádný důvod: Školní ulice působí sice jako relativně jednoduché dopravní opatření, k jeho zavedení ale nevede tak snadná cesta. I proto k němu pražský magistrát vydal před časem manuál implementace v podmínkách hl. m. Prahy (pdf):
Zavádění školních ulic se také dlouhodobě věnuje spolek Pěšky městem, který se k dnešku podílel na řadě úspěšných realizací. Nejde totiž jen o tom někam zapíchnout značku zákazu vjezdu a potom si mnout ruce, jak jsme někomu zkomplikovali život.
Proč zavádět školní ulice?
Školní ulice jsou v první řadě reakcí na negativní jevy spojené s nadměrnou dopravou před školními budovami, která dlouhodobě spolu s mírou motorizace roste. Zejména se přitom bavíme o ranních hodinách před začátkem školního vyučování. Mezi tyto negativní jevy patří zejména:
- Zhoršená bezpečnost před školou – ranní chaos a porušování dopravních pravidel.
- Zamořování ovzduší u škol – může se jednat až o desetinásobky běžných hodnot nebezpečných pevných částic, které putují do ovzduší při parkování a rozjíždění vozů.
- Zvýšená míra stresu v okolí školy – to se stává nehostinným místem, které většinu odrazuje od toho zastavit se na kus řeči.
V případě základních škol je to vždy menšina rodičů, která pro cestu dětí do školy volí dovážku automobilem, ačkoliv výše popsané negativní jevy musí konzumovat všichni bez rozdílu. Podstatný je přitom nejen subjektivní pocit (ne)bezpečí, jak ho prožívají děti, není výjimečné, že některý z rodičů nabourá do dítěte například při vyjíždění z parkovacího místa.
Naproti tomu školní ulice se snaží s těmito jevy vypořádat nikoliv jednoduše tak, aby problém jen přesunula někam za roh, jak často mylně zaznívá, ale tak, aby vytvářela celkové lepší podmínky pro aktivní docházku či dojížďku dětí. A jak se můžeme dočíst v uvedené magistrátní příručce: „Související informační kampaň napomáhá změně dopravních návyků veřejnosti, především rodičů žáků a žáků samotných, směrem k více udržitelným.“ A to ve městě přesyceném motorovou dopravou není k zahození.
Pokud si shrneme výhody školních ulic, budou jimi následující:
- Zvýšení bezpečnosti v prostoru před školou pro chodce a další uživatele bezmotorové dopravy.
- Eliminace škodlivých výfukových plynů (emisí) v místě, kde se koncentrují děti.
- Inspirace části rodičů dovážejících děti do školy autem k přechodu na jiné způsoby dopravy do školy.
- Kus ranní pohody před nejdůležitější městskou institucí – děti i jejich rodiče mají prostor k tomu se setkat před vyučováním před školou, děti mohou skotačit, rodiče ztratit slovo s ostatními sousedy.
Abychom těchto výhod dokázali docílit, nemělo by docházet k tomu, že navedeme auta na trasu, kudy děti přicházejí, jen o něco dále od školy. To vyžaduje místní znalost a rozvahu nad širší dopravní situací. Tou většinou disponuje místní úřad, který dokáže posoudit a rozpracovat jednotlivé návrhy řešení.
Důležité je si uvědomit, že školní ulice nepředstavují dogma. Jejich zavedení se s určitým časovým odstupem vyhodnocuje a pokud se neosvědčí, je vratné. V této základní podobě nevyžaduje stavební úpravy.
Hrozba jménem mama taxi (pdf)
Jak by mohly vypadat školní ulice v centru Prahy?
Společným rysem tohoto dopravního opatření je vyloučení veškeré motorové dopravy ve dnech školního vyučování v době před začátkem ranního vyučování, samozřejmě s výjimkou pro osoby ZTP. Časté je také umožnění vjezdu výjimkám podléhajícím souhlasu městské části právě pro tento případ.
Vždy se zároveň bere v úvahu další kontext. Například v pražském Radotíně je umožněn vjezd školní autobusové linky, jejíž jediný ranní spoj sice přijíždí ještě krátce před začátkem platnosti zákazu, nicméně městská část počítala s možností jeho zpoždění:
Nyní se pojďme podívat na možná optimální řešení některých lokalit v Praze 1.
Jak na školní ulici ve Vojtěšské?
Vojtěšská ulice, kde sídlí první stupeň ZŠ Brána jazyků, má určitou výhodu. Její poloha totiž umožňuje odklonit ranní provoz před školou tam, kde tolik neškodí. Ranní uzavírka Vojtěšské ulice na úrovni křižovatky s ul. Na Struze nezpůsobuje žádné omezení pro okolní ulice, a to díky otočení směrovosti, resp. zobousměrnění ul. Šítkova.
Auta sice nadále vjíždí do blízkosti školy, nekřižují však už několik přechodů, po kterých přichází většina dětí, a to díky poloze školy v blízkosti jižního okraje městské části. Odbočování do relativně široké, přehledné Šítkovy ulice z nábřeží je přitom komfortnější než odbočování do ul. Na Struze.
V kombinaci se vhodným dopravním značením, které by usměrnilo samotnou vykládku dětí dovážených auty a redukci parkování přímo před vstupem do školy a v těsné blízkosti před přechody, lze s minimálními náklady docílit citelné změny.
Jak na školní ulici na Uhelném trhu?
Uhelný trh se nachází v poněkud odlišné situaci, jelikož se jedná o školní budovu druhého stupně ZŠ Brána jazyků. Jedná se tedy o starší žáky a žákyně, kteří si už ve městě snáz poradí sami. Přesto je vhodné usilovat o bezpečné prostředí v okolí školy.
Ta se nachází v tzv. obytné zóně, která chodcům umožňuje volný pohyb i po vozovce. V uplynulém roce bylo také na můj podnět eliminováno parkovací místo v těsné blízkosti přechodu v Rytířské ulici, což zlepšilo rozhledové poměry při odpoledním přecházení při cestě ze školy. Stále zde však chybí přinejmenším na třech místech „vytažení“ nároží, které by zkrátilo délku přechodů a přirozeným způsobem zpomalilo řidiče přijíždějící často vysokou rychlostí ve směru od Stavovského divadla:
Vykládka dětí by měla v ideálním případě probíhat již na úrovni Rytířské ulice, aby nebylo nutné objíždět celé pomyslné náměstíčko (to však dnešní organizace ulice tak snadno neumožňuje). Zákaz pro všechna motorová vozidla se nejeví jako účelný z důvodu potřeby zásobování Havelského trhu a provozoven v celé Michalské ulici – ač se jedná o krátký časový úsek.
Prostý zákaz vjezdu by bez kontroly pravděpodobně nepřinesl změnu – pokud dnes rodiče z jiných oblastí přijíždějí Perlovou ulicí, dopouštějí se přestupku, nejsou totiž dopravní obsluhou, která jediná má do této ulice povolen vjezd.
Jak na školní ulici v Dušní?
Dušní ulice, kde sídlí ZŠ nám. Curieových, je např. oproti Vojtěšské ulici v komplikované situaci. Ranní provoz totiž ke vstupním dveřím školy vede ze dvou směrů – z jihu od křižovatky s ul. Bílkova, ale také z východu ul. U Milosrdných, kde parkovací místa slouží mimo jiné pacientům a pacientkám nemocnice Na Františku. Možnost případného půlhodinového uzavření ulice U Milosrdných by tak bylo třeba ještě pečlivěji prověřit.
Ve všech případech je vhodné zároveň uvažovat o vhodných místech pro vykládku tak, aby nedocházelo k zavlékání provozu do ulic mimo nábřeží.
Je však třeba podotknout, že aktuálně se vede politický spor o organizaci a využití prostoru náměstíčka Curieových, které bylo postupem času v průběhu 20. stol. redukováno na nevelký plácek za hotelem President. Vzhledem k tomu, že zde byl sérií špatných rozhodnutí zaveden vjezd do garáží, které mají sloužit nejen bývalému hotelu InterContinental, ale i veřejnosti, už nelze nadále smysluplně udržovat tuto přístupovou trasu od nábřeží ke škole v režimu pěší zóny. Bylo by proto možné zvážit využití dvou již zbudovaných míst pro vykládku právě zde.
Takové řešení přitom nevylučuje zbytek plochy, která dnes působí jako parkoviště pro hotelové hosty, fyzicky oddělit a zřídit zde školní plácek, který by sloužil pro setkávání dětí před a po vyučování.
Po těchto opatřeních dochází k zásadní redukci problémových jevů zejména před hlavním vstupem do budovy a k částečné u bočního vstupu. Celkové zlepšení oproti současnému stavu je zřejmé.
Jak na školní ulici v Klimentské?
Petrská čtvrť má v následujících měsících projít zásadními změnami směrovosti některých ulic. Cílem těchto změn je zamezit tranzitní dopravě, kdy jsou dnes čtvrtí objížděny zejména kolony na nábřeží. Proto je třeba jakékoliv změny v organizaci dopravy v Klimentské ulici zasadit právě do tohoto nového rámce.
Řešení je potom relativně snadné – umístění zákazu pro motorová vozidla na úroveň ul. U Nemocenské pojišťovny nezpůsobuje dopravní komplikace v ostatních ulicích, protože při potenciálním uspořádání ulic v budoucnu není ul. Klimentská standardně průjezdná ve východním směru a vrací řidiče zpět do ul. Barvířská a Lannova.
Úpravu by bylo vhodné doplnit o redukci čtyř parkovacích míst přímo před školou, vytažením jižního společného nároží s Barvířskou ulicí, případně doplněného o rozšíření chodníku po celé délce školní budovy, což by umožnilo vytvoření důstojnějšího prostoru před vstupem do budovy.
Školní ulice jako jablko politického sváru
Školní ulice racionálním způsobem dávají najevo, jaké jsou priority městské části. Ve chvíli, kdy se z jejich zavádění stává celoevropský trend a kdy máme veškeré prostředky a know-how k tomu, jak a proč je zavádět, dění kolem nich signalizuje, zda nám vůbec záleží na bezpečnosti a zdraví dětí.
Ranní dopravní chaos před školami je jednoduše absurdní podívanou. Jako bychom ztratili schopnost řídit dění kolem sebe a rezignovali jsme na rozumná řešení, výhodná pro většinu lidí. Pokud radní pro školství David Bodeček veřejně tvrdí, že „školní ulice nemají být prostředkem pro zklidňování dopravy“, potom buď veřejností vědomě manipuluje, nebo účel školních ulic prostě nepochopil.
Školní ulice jsou vskutku prostředkem ke zklidňování dopravy – před školami. Nikoliv však prostředkem samoúčelným, prosazovaným z trucu skupinami lidí, které nenávidí auta. Vždyť při jejich zavádění se myslí zejména na auta – kam se poté podějí.
Zkušenosti ukazují, že menší část ranní dovážky skutečně dlouhodobě mizí. Ta větší zbývající část zůstává, ale je směřována racionálním způsobem tam, kde působí méně problémů.
Že může snižovat komfort menšiny rodičů, je zřejmé, proto jedinou otázkou musí být, jestli tento komfort stojí za to, aby všichni ostatní neměli na výběr, než akceptovat zhoršenou bezpečnost, zamořování ovzduší a zvýšenou míru stresu u škol.
Školní ulice ve Vojtěšské, Dušní a Klimentské nezpůsobí apokalypsu
Pokud někdo tvrdí, že zavedení školních ulic ve vyjmenovaných ulicích:
- způsobí dopravní apokalypsu,
- nezlepší bezpečnost cesty dětí do školy,
- nezlepší ovzduší,
- nevytvoří vlídnější prostor pro místní komunitu rodičů,
- jen jednoduše přesune dopravu jinam,
- zkomplikuje zásobování škol,
neříká pravdu.
Školní ulice je racionální, levné, užitečné dopravní opatření, které je v případě, že se neosvědčí, vratné.