Před několika týdny představilo vedení radnice Prahy 1 kontroverzní plán: pustit za výsuvné sloupky v ulicích u Lužického semináře a Cihelné každého, kdo má parkovací oprávnění pro celou městskou část. Na první pohled se může zdát, že jde o krok k větší svobodě pro obyvatele. Realita je ale jiná – a hrozí, že Praha 1 se opět dostane do dopravně-právní pasti, kterou si sama nastraží.
Co říkají čísla
Oblast, o které se bavíme, zahrnuje asi 150 parkovacích míst v zóně placeného stání. Podle údajů z registrů zde bydlí více přibližně 300 obyvatel s trvalým pobytem, parkovacích míst je tedy pro samotné rezidenty relativní dostatek.
Rezidenti parkují zejména v ulici U Lužického semináře a poté u Werichovy vily, kde se podle monitoringu TSK hl. m. Prahy jedná o 55, resp. 64 procent vozidel s domicilem do 125 m od daného úseku. Pokud bychom odečetli volná parkovací místa, jsou procenta rezidentů z celkové kapacity ještě vyšší.
Denní obsazenost parkovacích míst je ve srovnání s jinými částmi Prahy vcelku dobrá.
K dnešnímu dni platí do celé oblasti zákaz vjezdu motorových vozidel mimo dopravní obsluhu, což sice v pražském prostředí znamená, že kdo chce, ten se přímo pod Karlův most vydá i za cenu, že riskuje pokutu (ti drzejší si pro případnou kontrolu ze strany městské policie vymyslí lež ohledně zásobování či ubytování), nicméně určitou bariéru samotný dopravní režim se zákazem představuje.
Kontrola parkování v zónách placeného stání není dokonalá a vzhledem k tomu, jak je dnes celý systém nastaven, nedostatečně motivuje k dodržování pravidel. Přesto při pohledu na data oblast patří více či méně k takovým, kde je dodržování modré zóny na vysoké úrovni. Klesá pouze v ostudném místě parkování přímo pod obloukem Karlova mostu a v největší blízkosti Královské cesty – na nám. Dražického a v Míšeňské, kde je však nevelké množství parkovacích míst, takže je „spolknou“ pravděpodobně hosté několika místních hotelů.
Při srovnání dat pořízených kontrolním autem v březnu 2026 a loni v létě se situace příliš nemění. O prázdninách lehce klesá procento vozidel rezidentů v oblasti, ale nikterak zásadně.
Všechny úseky v celé oblasti mají dlouhodobě určitou rezervu volných parkovacích míst, přestože zde najdeme také jednotky procent vozidel s tzv. abonentským oprávněním k parkování (podnikatelé).
Proč vlastně ty sloupky?
Praha 1 investovala miliony korun do výsuvných sloupků, které zároveň blokují bezbariérový průchod po místních chodnících, a teď chce jejich účel zcela popřít. Přestože oblast netrpí nedostatkem parkování o nic víc než jiné části Prahy 1, původním cílem bylo ochránit Kampu před neřízeným provozem. Kampa je extrémně zatížená turismem. Mohutně zde dominuje pěší doprava, takže lze chápat i bezpečnostní rozměr, který s sebou přináší fyzické znemožnění vjezdu do oblasti pro velké množství vozidel.
A teď přichází kuriózní návrh radních Vojtěcha Ryvoly (GEN) a Richarda Bureše (ODS): „Pustíme tam každého, kdo má parkovací oprávnění pro Prahu 1 – ať už bydlí kdekoliv v této městské části!“. Takové rozhodnutí nejen, že popírá původní účel nákladného dopravního opatření, je v rozporu s výše uvedeným zákazem vjezdu, platícím zde přinejmenším 20 let.
Náhlé osvícení, že by prý občané s parkovacím oprávněním pro Prahu 1 měli mít přístup kamkoliv, bez ohledu na zákonný a nezpochybnitelně platný dopravní režim, podle mého názoru neobstojí.
Diskriminační a protiprávní stav
Vedení radnice přichází s opatřením, které – pokud se nemá týkat pouze obyvatel konkrétní uzavírané oblasti na Malé Straně, ale všech držitelů parkovacích oprávnění pro Prahu 1 (tedy i lidí, kteří bydlí nebo podnikají v jiných částech Prahy 1, např. na Starém Městě) – potenciálně vytváří právní problém.
Nedostatečný materiální vztah k uzavírané oblasti
Oprávnění ke vjezdu do oblasti by vždy mělo být vázáno na konkrétní vztah k uzavírané zóně (např. bydliště, podnikání, dopravní obsluha tamních podniků a nemovitostí). Současný návrh však umožňuje vjezd i vozidlům osob bez takového vztahu. Samotný fakt, že má někdo trvalé bydliště mimo uzavíranou oblast, nemůže v právním státě obstát. Opatření porušuje zásadu proporcionality – je příliš široké a neřeší konkrétní problém (např. hluk, dopravní kázeň, bezpečnost) v uzavírané, slepé oblasti.
Porušení zásady rovnosti
Rozsáhlé omezení, jakým je zavedení dopravních sloupků, musí být objektivní, nediskriminační a přiměřené. Diskriminace například nastává, pokud je opatření zbytečně restriktivní a postihuje skupiny, které nemají žádný vztah k řešenému problému. V tomto případě naopak obyvatelé uzavírané oblasti mají mít stejná práva jako obyvatelé jiných oblastí Prahy 1 (např. Staré Město), i když jejich potřeby a dopady na uzavíranou oblast jsou odlišné. Lidé bez parkovacího oprávnění (např. zaměstnanci firem v uzavírané oblasti, kteří nemají trvalý pobyt v Praze 1) jsou vyloučeni, i když mohou mít oprávněný důvod tam jezdit (např. práce, neočekávané dodávky zboží). Podobně není zřejmé, jaké kritérium bychom použili pro ospravedlnění vjezdu pro někoho, kdo bydlí v Pštrossově ulici, a někoho, kdo bydlí v de facto navazující ulici v Praze 2.
Porušení zásady účelnosti
Je-li předpokládaným cílem opatření ochrana uzavírané oblasti (např. snížení hluku, zlepšení životního prostředí, bezpečnosti), v momentě, kdy mohou do oblasti jezdit všichni držitelé parkovacích oprávnění pro Prahu 1, opatření nijak neřeší problém – potenciálně značný objem dopravy v oblasti Kampy ponechává. Nestojí na žádných právních principech, ale jen na arbitrárním politickém rozhodnutí.
Jak by to mohlo být legální a co se stane teď?
Jinými slovy, aby opatření obstálo, musela by Praha 1 omezit vjezd pouze na osoby s materiálním vztahem k uzavírané oblasti. Zároveň je třeba prokázat veřejný zájem (např. ochrana památek, snížení hluku, zlepšení životního prostředí) a analýzu dnešního stavu a analýzu dopadů (kolik vozidel bude ovlivněno, jaké jsou alternativy), tedy něco, co jsme doposud od vedení radnice neviděli.
Pokud bude opatření zavedeno v navrhované maximalistické podobě, pravděpodobně bude napadeno u soudu jako diskriminační a nepřiměřené. Obyvatelům v uzavírané oblasti také nejspíš nepřinese dostatečný efekt, jiní návštěvníci než ti se „správnou občankou“ budou vyloučeni, ačkoliv budou mít z vnějšího pohledu stejně oprávněný důvod pro vjezd, jako někdo s bydlištěm na druhém konci v Prahy 1.
Občané, zejména ti, kterých se opatření dotkne nejvíce, by měli od Prahy 1 požadovat analýzu dopadů, odůvodnění veřejného zájmu a pátrat po tom, pro koho konkrétně je toto opatření ušité. Podle mého přesvědčení by měli rovněž požadovat úpravu opatření tak, aby se týkalo pouze vozidel osob s oprávněným vztahem k uzavírané oblasti. Zvážit lze přitom také sezónní či časové odlišnosti ve fungování celého systému.
Předpokládám, že zveřejnit takové dokumenty nebude pro bratrstvo hydraulického sloupku problém. Anebo snad žádné takové neexistují a radní jen maskují svoji bezradnost, jak uvést celý systém do provozu?