Místní facebookovou skupinu Praha číslo 1 „zbouralo“ srovnání dnešního stavu Kaprovy ulice s hypotetickou podobou prostředí, které nestaví na první místo auta. A protože taková imaginace otevírá zajímavý prostor pro debatu o tom, jaké město vlastně chceme, pojďme uvést pár věcí na pravou míru.
Data o lidech, data o autech
Kaprova ulice zažívá dlouhodobý a setrvalý odliv obyvatel. Ulice leží přesně mezi dvěma volebními okrsky, ve kterých například mezi lety 2014 a 2018 ubylo 226 voličů (plnoletí s trvalým pobytem), mezi lety 2010 a 2014 255 voličů. Nenechte se mýlit, relativně se jedná o hodnoty mezi 6 a 15 %. V samotné Kaprově ulici potom mezi lety 2020 a 2023 ubylo 11 voličů, tzn. „zbylo“ zde 109 voličů v celkově osmi obývaných budovách, což je asi polovina z celkového počtu budov. Tedy nezdá se vám to – jak z ulice mizí ten viditelný život (knihkupectví, pošta…), mizí i to, co zvenčí tak snadno nepoznáte: život v okolních domech. Stávající podoba ulice jako parkoviště tedy evidentně není žádným lákadlem nebo bariérou negativních změn.
Data o počtu voličů a voliček průběžně shromažďuji prostřednictvím žádostí o informace a naleznete je zasazená do mapy zde.
Kaprova ulice je známá mimo jiné tím, že je zde poměrně velké množství kanceláří, dnes už postupně konvertovaných na airbnb byty. V okolí je také řada turistických cílů a restaurací, takže ulice, která je v noci často poloprázdná, se přes den rychle zaplní auty odjinud. Podle dat Technické správy komunikací (TSK), konkrétně dat z automatizované kontroly parkovacích zón, prováděné autem s kamerami, bylo například loni v březnu v Kaprově ulici, kde je modrá zóna, průměrně přes den 20 % neplatičů a 20 % volných míst. Jde přitom o poměrně stabilní číslo i v průběhu roku. Aut rezidentů s bydlištěm do 125 metrů je v ulici zpravidla kolem 40 %, v létě číslo klesá na 30 %.
Pro lepší pochopení uvedených čísel je třeba si uvědomit, jak vypadá architektura zmíněné kontroly. Kontrolní auto projíždí lokalitou v lepším případě 3–4krát denně. Údaje tedy vychází z „děravého“ obrazu, jako byste udělali 4 fotky a průměrovali stav, který na ulici vidíte. V realitě ale dochází k tomu, že návštěvníci platící (zanedbatelná 2 %) i neplatící (20 %) parkují zpravidla kratší dobu a místa po nich rychle zaplní někdo další, takže v absolutním počtu se v tomto případě jedná o značné množství aut, kterými řidiči vjíždí do ulice, hledají parkování a parkují. Jinými slovy mezi dvěma průjezdy kontrolního auta se častěji obmění návštěvníci než rezidenti. Podle průzkumu TSK z roku 2022 prostřední částí ulice projede za den 2600 vozidel, což množství rezidentů v oblasti ani zdaleka neodpovídá.
V Kaprově ulici je tedy ve skutečnosti „odkud brát“. V docházkové vzdálenosti je na Dvořákově nábřeží patrně největší fialová zóna v centru (20 % neplatících; dlouhodobě je zde necelá polovina platících návštěvníků bez parkovacího oprávnění). Zároveň jsou odsud co by kamenem dohodil Garáže Rudolfinum s kapacitou 450 míst. Kaprova ulice a její okolí jsou tedy vtipným důkazem, že lidé, kteří zpochybňují možnost jakékoliv redukce parkování v ulicích a uvádí při tom příklady měst, která mají podzemní parkoviště, buď lokalitu neznají, nebo si prostě jenom vymýšlí.
Existující garáže a parkovací domy v centru Prahy totiž ve švech rozhodně nepraskají. Garáže Rudolfinum mívají podle dostupných údajů běžně více než 300 volných míst, což samo o sobě převyšuje kapacitu veškerého uličního stání mezi Kaprovou ulicí a Mariánským náměstím.
Nedostatek parkování v centru je do velké míry chiméra, kterou jsem v loňském roce popsal podrobně ve článku Méně aut v ulicích? Lepší parkování a zdravější město. Faktem je špatný management parkování a nízká regulace automobilismu vyvolávající zcela neoprávněná očekávání obrovské množiny lidí, že kdykoliv a kdekoliv v historickém jádru města odstaví bez problémů přinejmenším 12 metrů čtverečních svého majetku.
Praktické výzvy: zásobování, hluk a veřejný pořádek
Co je třeba nebrat na lehkou váhu, je nutná dopravní obslužnost, zejména zásobování místních obchodů, na které poukazují obránci Kaprovy ulice coby parkoviště pro přespolní. Lokalita nemá ani dnes dostatek míst pro zásobování z prostého ideologického důvodu: aby do lokality mohlo přijet co největší množství lidí autem. Současně stávající místa pro zásobování nejsou dostatečně ochráněna, protože městská policie musí každé zneužití vyhrazeného stání pro zásobování kontrolovat 15 minut, na to ale nemá kapacity. Přitom by velice pomohlo opatřit místa pro zásobování povinností parkovacího kotouče.
Vizualizace vytvořená prostřednictvím AI je sice jen nepřesná vizualizace, nicméně není tak daleko od možné reality. Kaprova ulice je totiž už několik let zpracovaná do své budoucí možné podoby v rámci koncepční studie, kterou představil IPR (PDF).
Možná to pro někoho bude šokující, ale tato studie počítá s novým uspořádáním Kaprovy ulice, ve které redukuje počet parkovacích stání na 30 místo stávajících 87, což odpovídá vypočítané poptávce rezidentů i s rezervou.
Co zbývá, je téma turismu a hluku. Je nepochybně dojemné, když péči o klid rezidentů z Prahy 1 vyjadřují lidé, kteří v Praze 1 – notabene v Kaprově ulici a jejím okolí – nebydlí nebo místo v různé denní doby ani pořádně neznají, ale zaručeně přitom vědí, že dnes je vše zalité sluncem a zbavit se nadměrného množství aut by znamenalo katastrofu pro bydlící. Díky, ale ne.
Položme si pár řečnických otázek: Kde tito lidé vlastně byli, když v ulici končily zavedené podniky a nahrazovaly je fastfoody, turistické obchody nebo hlučné bary? Vědí, jak dnes vypadá Kaprova ulice v noci? Vědí, co dělají tisíce každodenních průjezdů s podobou ulice? V ulici, kterou projde každý den o řád více lidí pěšky, nejsou dostatečné rozhledy na přechodech, přechod Valentinské ulice kvůli autům nenavazuje a část dne je v ulici vrčící kolona kazící vzduch. Jak mohou vědět, že by ulice věnovaná pěším, byla nakonec hlučnější? Není to náhodou jen o tom, jak společně nastavit pravidla? Kam se podělo jakékoliv sebevědomí, zejména mužů? Kdy se to stalo, že se bojíme docházkové vzdálenosti?
Takových otázek je mnoho, jedno je ale jasné, protože ve stovkách měst po celé Evropě i u nás ozkoušené. Úbytek aut v ulicích nedělá z center měst skanzen. Naopak, tato místa znovu ožívají každodenním životem, který přitahují.
V Zelených i v Praze 1 Sobě rozumíme obavám, zvlášť když vezmeme v potaz neschopnost místní radnice postavit se za zájmy občanů a dělat něco v boji proti alkotursimu. Zkušenost z centra leccos napovídá. Argumenty proti zlepšování našeho životního prostředí ale nemohou být založené jen dojmech.
Kaprova ulice jako lepší místo k bydlení i běžnému každodennímu životu není jen neinformovaným výkřikem. Naopak, je na to z výše uvedených důvodů ideálním adeptem.