(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-1793953-7', 'auto'); ga('send', 'pageview');

23. 4. 2017

Od jara 2016 máme sepsanou vizi, na jaké Praze 1 chceme žít v roce 2025! Vzniká zdola a je otevřená aktualizacím, takže ji mohou průběžně spoluutvářet i ti, kdo nebyli u jejího samotného zrodu. Zájemci o udržitelný rozvoj centra Prahy jako místa pro život přidejte se! Pokud chcete vědět víc, napište nám, rádi se s vámi setkáme a kolektivně vznikající vizi představíme.

Ve spolupráci se Zelenými z celé republiky jsme také vytvořili a v lednu 2017 drtivou většinou schválili vizi Strany zelených pro Českou republiku a Evropu, náš dlouhodobý program: Zelená politika jako odpovědnost za sdílený svět.

 

Naše báječná Jana Titlbachová vedle rozvoje včelaření, spolkového života na Hradčanech a Malé Straně a práce v komisi pro obchod a služby Prahy 1 stihla už v únoru celostátně zesměšnit tlupu vypatlaných zakuklenců (viz hlavní foto článku), kteří se – za prapodivných okolností a za dohledu policie, které překvapivě protiprávní zakuklenost vypatlanců vůbec nevadila – , snažili vlastní agresivitou a metáním předmětů do davu vyprovokovat k reakci protixenofobní průvod stoupající Thunovskou ulicí k Pražskému hradu.

Nutno podotknout, že tou dobou dělal starosta Lomecký o pár ulic vedle jako by se ho očekávané pobíhání národovců a rasistů po Praze 1 a s tím spojené riziko jejich agrese vůči běžným lidem vůbec netýkalo…

Náš předseda a zároveň místní zastupitel Petr Kučera v rámci možností hlídá z opozice prahojedničkovou galérku z koalice TOP09-ODS-ČSSD. Jednou z oblastí průšvihů starosty Lomeckého a spol., které bedlivě monitorujeme, zveřejňujeme a snažíme se z opozice řešit, je stavební úřad, který má uvnitř samotné městské administrativy dokonce z 22 pražských stavebních úřadů pověst jednoho ze dvou nejhůře fungujících.

Na našeho zastupitele se obrací množství občanů i organizací, které si při jednání s radnicí neví rady, takže je v ulicích jedničky pořád co dělat a občas se kromě věčného upozorňování na nepravosti podaří třeba i zabránit nekalé privatizaci veřejného majetku.

Během roku se nám spolu s dalšími lidmi díky působení Víta Masare a Matěje Chytila v týmu náměstků primátorky pro územní rozvoj na magistrátu podařilo udělat z dolního Malostranského náměstí zase náměstí a nastavit tam uživatelský režim, ve kterém hrají důležitou roli i místní komunitní aktéři z Malé Strany.

I ten má jistě své mouchy, ale rozhodně to nevypadá, že by se kvůli němu nějak moc lidé hašteřili a hlavně: daří se díky němu eliminovat tlak na komercionalizaci prostoru citelný ze strany vedení Prahy 1 (tentokrát svorně ze strany TOPky i ČSSD – absence tlaku ODS vypadá až podezřele…) v podobě snahy o různé trdelníkové akce apod.

Součástí aktivit byla i záchrana dominantního platanu, který byl v rozporu s výsledky participativní tvorby zadání architektonické soutěže na stavební revitalizaci náměstí trnem v oku některým architektům, kteří v minulém volebním období seděli v soutěžní porotě nominované pražskou TOP09.

V koordinaci Matěje Chytila jsme zorganizovali za pomoci Komunitního a mateřského centra Kampa podnětnou debatu, která snad nastínila řešení věčného dilematu budoucnosti Radeckého sochy z Lapidária a jejího případného návratu na Malostranské náměstí.

Počátkem roku 2017 se nám prostřednictvím Petry Kolínské podařilo samotnou rekonstrukci Malostranského náměstí (nově již se stromem a zapracováním dalších podnětů místních i různých odborníků) posunout zase blíže samotné realizaci.

Jelikož také konečně dozrálo ovoce našeho mnohaměsíčního úsilí o regulaci reklamy na sloupech na veřejných prostranstvích v Praze, tak nejen z Malostranského náměstí, ale postupně i z celé památkové rezervace od ledna 2017 zmizely stovky pro informování o důležitých věcech nebo o kulturních událostech nepoužitelných a pro město z mnoha pohledů (včetně pohledu ekonomického) nevýhodných reklam.

Ve finále jsme se dozvěděli, že to, že tu byly povoleny, byla dokonce výjimka, kterou jiné památkové rezervace v Česku neznají… Kdo ji historicky vymohl a proč těžko říct. Usilovně až absurdně ji však poslední roky hájil tento pán, od kterého vskutku není daleko k známým firmám jako je občan Filip Dvořák (ODS) a Daniel Hodek (ČSSD). 

Začátkem roku se Matěj Chytil a Filip Ježek zásadně podíleli na vysvobození Prahy z nevýhodného projektu Opencard. Technologické a právní řešení nové Lítačky jde za našimi odborníky. Název vymýšlela primátorka.

 

Ještě v první polovině roku z magistrátu Vítek Masare dohlížel na koordinaci záměrů při participativní přípravě revitalizace oblasti Dvořákova nábřeží. Povedlo se. Nicméně priorita jedničkové ODS a spol. budovat na Praze 1 především (i z pohledu celoměstského strategického plánu nesmyslné) nesmírně drahé podzemní garáže, a tím klidně blokovat i cokoliv ostatního, oddaluje i většinu reálných změn v této lokalitě. Velkou výjimkou bylo podzimní otevření zdařile zrekonstruovaných zahrad Anežského kláštera/Národní galerie pro veřejnost.  

Nepřekvapivou perličkou jest, že ve snaze o utracení co největšího balíku veřejných peněz za betonování podzemních garáží nejen na Dvořákově nábřeží, je nejaktivnější opět občan Filip Dvořák (ODS)… Ostatně pracuje na tom dlouhé roky…

Matěj Chytil později s Petrou Kolínskou inicioval a dohlížel na vzniku obdobné koncepční studie pro osu Národní – Újezd.

Našemu zelenému magistrátnímu týmu se rovněž daří postupovat vpřed v rámci snahy o rehabilitaci městského bydlení a veřejné bytové výstavby. Poté, co v roce 2015 Matěj Stropnický prosadil vznik pražského Fondu dostupného bydlení, podařilo se mu v roce 2016 zajistit jeho trvalé financování z obchodní činnosti města.

Úspěšně pokračuje Skautský institut na Malém náměstí v prostoru veřejného tzv. Pražského kreativního klastru. Ten od roku 2015 úspěšně hájíme před letitým záměrem přestavby na luxusní investiční byty. Co je dnes v centru veřejné, využívané celým spektrem uživatelů, by podle nás mělo i nadále sloužit primárně těmto vzácným účelům.

Během roku probíhala debata o segwayích, kde se v posledních letech stavíme za rozumnou regulaci a snažíme se moderací diskuze na různých úrovních mírnit hon na čarodějnice… výsledný galimatyáš sice, možná pro mnohé dobře, segwaye smaže z povrchu zemského, ale nevnímáme to jako kdovíjak šalamounské řešení… Stačí se podívat na les zákazových značek na nesmyslných místech po celé Praze…

Mnohem chytřejší a přínosnější je v této oblasti každopádně světově průkopnický projekt sdílených růžových kol a koloběžek reKOLA, na kterém má mimo jiných zásadní podíl náš Filip Ježek, a který zaznamenal i v roce 2016 setrvalý růst a rozvoj. Pražané i návštěvníci města mohou využít výhod dopravování se tu na koloběžce, tu na kole po vnitřní Praze, aniž by zrovna museli mít vozidlo vlastní.

Kéž by před lidmi, kteří místo zhoršování zácp osamocenou jízdou autem zvolí cestu třeba na kole, přestalo vedení Prahy 1 po dlouhých letech strkat hlavu do písku a přiblížilo centrum Prahy centru Vídně nebo Budapešti… Pan Czital, stálice ve vedení dopravní agendy Prahy 1 má ale roky jako prioritu místo pro auta, pak místo pro auta a pak dlouho nic…

Velkou radost nám dělá také fakt, že diskuzní skupina Praha číslo 1, založená v létě 2015 po vzoru Letenské party Vítkem Masare a Petrem Kučerou, je tak živým a užitečným prostorem k diskuzi a výměně informací o místním dění.

Tradičně se řada z nás podílela na nejrůznějších občanských akcích proti projevům nenávisti a xenofobie, včetně blokád neonacistických pochodů (naposled 17. listopadu jeho odklon z židovského města a vytrolení Martou Kubišovou na Betlémském náměstí), klobouk dolů všem zúčastněným.

Během roku jsme také podporovali řadu iniciativ od poštovních odborů v rámci snahy o zlepšení pracovních podmínek a kvality služeb jednoho z největších českých zaměstnavatelů, přes českou queer komunitu až po vyjadřování se k podlézavosti řady politiků vůči čínským penězům, či věci tak odlišné jako je podpora rozvoje Betlémské čtvrti a Betlémské kulturní noci, či sousedské spolupráce Zažít město jinak.

Podporovali jsme naše zelené kolegyně a kolegy v krajských volbách po celé republice stejně jako ve volbách senátních. V těch jsme získali dva nové senátorské posty, na jihovýchodě Prahy (Praha 11- Jižní město a Praha 15 Hostivař a Horní Měcholupy) Ladislava Kose a Petra Orla (Novojičínsko), na Praze 10 uspěla kandidátka s naší podporou Renata Chmelová a na Praze 6 se náš kandidát Václav Bělohradský dostal v celorepublikově ostře sledovaném klání do druhého kola.

V roce 2016 se stal Matěj Stropnický předsedou Strany zelených a naši členové se okamžitě zapojili do práce na přetavení jeho obrovské energie a politických zkušeností v lepší fungování našeho společenství po celé republice. V průběhu roku se do společných aktivit zapojovalo čím dál víc nových lidí, čímž se nám daří udržovat správný drive a nasazení při řešení problémů, které trápí nejen naši městskou část. Bylo toho samozřejmě mnohem víc, řada věcí se nám nepodařila prosadit, řada dalších čeká k realizaci, ale i tak je skvělé, že se věci dají i ze zdánlivě nelehkých pozic značným společným úsilím měnit a posouvat vpřed.

V roce 2016 se na Praze 1 přidali:

Petr Bubela – ministerský rada Ministerstvo dopravy

Ondřej Hána – organizátor celorepublikové kampaně Do práce na kole a sousedění Zažít město jinak

Jan Hubík – asistent radní pro oblast sociálního bydlení na Praze 5

Jan Chromý – vysokoškolský pedagog, předseda akademického senátu FF UK

Kristina Karasová – korektorka

Jakub Rozsypal – online projektový manažer

Jakub Vrba – student historie

Přidejte se k nám i Vy a pomozte nám učinit Prahu 1 příjemnějším místem pro život!